Nedávno jsem projídìl Bavorskem a bìnì vidìl solární panely po boku zemìdìlských podnikù. Dodávají energii tøeba pro sladovny. U nás je tohle zatím spíe ojedinìlý úkaz. Nebo se pletu?
Nìmci jsou trochu dál. Solární panely jsou dobré, ale samy o sobì neøeí celý problém. V zemìdìlství to funguje v kombinaci s ostatními zdroji vìtrnými elektrárnami a BPS (bioplynovými stanicemi pozn. red.). Tahle kombinace tvoøí energetický celek. U nás moc BPS není, vìtrníkù jen pomálu a fotovoltaické elektrárny (FVE) se teprve rozjídìjí.
Proè? Je problém v legislativì nebo malé podpoøe?
V legislativì ani tak problém není. Ano, potøebujete stavební povolení, nicménì to není a taková potí. Zemìdìlci navíc zpravidla dosáhnou na dotaci z evropských modernizaèních fondù. Moná jsme u nás trochu zaspali dobu, ale o to více se obdobné projekty rozjídìjí.
Sám ale øíkáte, e jenom fotovoltaika nestaèí.
Dám vám pøíklad za Agro Jesenice. My vlastníme 3 bioplynové stanice. Zároveò vlastníme areály pro chov zemìdìlských zvíøat, na jejich støechách chceme instalovat solární panely o výkonu a 3 000 kWp. Energii z nich vyuijeme v naem mrazírenském závodu.
Bioplynky chceme do budoucna pøevést ze stálého zdroje energie na doplòkový vybudovat u nich zásobníky bioplynu a regulovatelnou elektrickou energií z nich doplòovat fotovoltaiku. Kdy to propojíme, tak ve dne budeme vyuívat energii ze slunce a v noci z bioplynky. Pøiblííme se tak energetickému ostrovu, díky kterému vyrábíme energii ètyøiadvacet hodin.
Ne kadý zemìdìlec má ale haly na chov zvíøat. Nìkteøí zemìdìlci plánují stavìt fotovoltaiky na pùdì, kterou obhospodaøují. To ale vadí lidem, kteøí poblí polí ijí. Plus jsou zde mnohými kritizované vìtrníky. Nepøedstavuje taková technologizace zemìdìlství pøíli velký zásah do krajinného rázu?
To máte asi takhle: lidem vadí drahá elektøina, ale zároveò budou nadávat na panely a vìtrníky, máme auta a chaty, ale dálnice nám vadí. Kdy bude kadý mluvit do veho, neudìlá se nic. Samozøejmì, e vìtí zmìny musí být øádnì promylené a spoèítané. To se vak dìje nikdo nepùjde do zbyteèného finanèního rizika.
A ten zásah do krajiny? Lze pod fotovoltaikou nìco pìstovat?
Lze. Je to ale nároèná forma pìstování. Otázkou je návratnost. V Holandsku, kde je nedostatek pùdy, bych to pochopil. U nás to nedává smysl.
Jak moc pøispívá energetická efektivita k ekologizaci zemìdìlství?
Víte, to je mýlka moderní doby, e zemìdìlství je neekologické. A u vùbec to neplatí o dneku. Tøeba my pouíváme pásové traktory, které pøi pøípravì neutuují pùdu. Postøikovaèe a secí stroje øídí GPS, take nedochází k pøesívání nebo pøílinému pøestøikování èi hnojení. Kromì toho, e to je etrné k ivotnímu prostøedí, uetøíme a 20 procent nákladù.
Kdyby tak hospodaøili vichni zemìdìlci u nás, uivili bychom 15 milionù obyvatel a pøitom zachovali dobré ivotní prostøedí. Dochází k obviòování støedních a vìtích podnikù, e se o pùdu nestarají, nièí ivotní prostøedí a nevytváøejí pracovní místa na venkovì. Ale to je nesmysl.
Namítnu, e se pøesto dá hospodaøit více ekologicky.
Dnes se mluví o extenzivním ekologickém zemìdìlství, ale podívejme se na èísla. V Èesku máme 17 procent pùdy v ekologickém systému ale vyrobí jen jedno procento potravin. Podle èetných studií, napøíklad Vývoje ekologického zemìdìlství ÈR v ekonomických souvislostech z Mendelovy univerzity v Brnì z roku 2015 dochází k takzvanému ekologickému paradoxu, kdy extenzivní ekologické zemìdìlství má energetickou nároènost 1,51,7x vyí a zanechává 1,5x vyí uhlíkovou stopu na jednotku produkce ne konvenèní zemìdìlství. Tak co je víc ekologické?
Josef Kubi
- Pochází ze zemìdìlského statku, jako malý kluk jetì pamatuje, jak jeho rodina soukromì hospodaøila, ne museli vstoupit do drustva.
- Vystudoval støední zemìdìlskou technickou kolu a Vysokou kolu zemìdìlskou v praském Suchdole.
- Celý ivot pracuje v zemìdìlské prvovýrobì, nejprve jako hlavní agronom a od roku 1990 jako éf pøedstavenstva v Jesenici u Prahy.
Umím si pøedstavit, e jsou i jiné studie.
Vánì doufám, e díky souèasným problémùm s nedostatkem a s nárùstem cen se pøehodnotí øeení energie z obnovitelných zdrojù první generace a do celkového pohledu na zemìdìlství se vrátí zdravý rozum. Pøi rozumném hospodaøení není zemìdìlec kùdce v krajinì, je to dùleitý pomocník pøi øeení ekologických problémù.
Pøestaòme hodnotit zemìdìlce na malé a velké, ale na dobré a patné hospodáøe, podle toho, jak dokáe zhodnotit dar, který nám dává úrodná pùda, ne kadý stát ji má. Vechny spoleènosti v historii lidstva, aby se mohly rozvíjet, si musely zajistit dostatek energie, platí to i pro nás. A v tom má zemìdìlství nezastupitelnou úlohu.
Pojïme zpátky k vyuití obnovitelné energie v zemìdìlství. Je to cesta?
Má obrovský potenciál! Dnes je v Èesku v provozu cca 500 malých a støednì velkých bioplynových stanic, které vyrábìjí elektrickou energii. Vedle toho se jetì z melasy a obilí vyrábí biolíh a z øepky bionafta, ale je to jen zlomek toho, jak by zemìdìlství mohlo pøispìt k zajitìní dostatku energie etrné k ivotnímu prostøedí.
Dnes máme 3,5 milionu hektarù zemìdìlské pùdy, k výrobì potravin postaèí 2,5 milionu, pøièem milion je mono vyuít k výrobì energie. Pak je tu milion hektarù trvalých travních porostù, vìtinou v extenzivním ekologickém reimu, které v podstatì nic neprodukují a i jejich pøínos pro ivotní prostøedí je sporný.
Podle vás by bylo lepí tam vyrábìt energii?
Ano. Na té ploe by se mohla vyrábìt ekologická energie z obnovitelných zdrojù. Nahradila by se tak fosilní paliva a tím by se pøispìlo k ekologii více, ne kdy se zde v podstatì nic nesklízí. Pøi støední intenzitì výroby (5 kWh z m2 by se za rok na 1 milionu hektarù získalo 50 TWh energie v biomase, pøi její pøemìnì na elektrickou energii by se získala cca tøetina z tohoto mnoství, co je kolem 15 TWh, a to pøedstavuje roèní výrobu jaderné elektrárny Dukovany. I kdyby se to uskuteènilo jen z poloviny, poøád to jsou dva bloky v Dukovanech, o kterých se dohadujeme a jetì budeme dohadovat desítky let a i investiènì by to bylo levnìjí. A potom zde máme i pøínos k HDP.
Máte ho spoèítaný?
Nae zemìdìlství se sice podílí na HDP ze 23 procent, ale to je zjednoduený pohled. Celý agropotravináøský komplex tvoøí 15 procent HDP, a to u se blíí k nejdùleitìjím oborùm, i k automobilovému prùmyslu. Pøitom zemìdìlství vinou pøedsudkù jede na pùl plynu, protoe z ideologických dùvodù podporujeme malé farmy, které ale v souèasném trním tlaku nemohou obstát. Dotace pobírá 34 tisíc zemìdìlských subjektù, ale 90 procent vepøového masa, 85 procent mléka, 80 procent drùbee a vajec zajiuje jen zhruba tisíc støedních a vìtích podnikù.
Globalizace pøinesla takový ekonomický tlak, e ti malí u nároèné komodity, jako je ovoce, zelenina, mléko, maso a drùbe, v podstatì nevyrábìjí, protoe to ekonomicky neustáli. Jen u nás v rozporu s celým svìtem, který jde cestou produktivity vìtích celkù, z ideologických dùvodù chceme jít cestou opaènou. Ekonomika se ale politikou znásilnit nedá, na to u doplatil svým kolapsem socialismus.
Kdyby se jelo na plný plyn, jak by to vypadalo?
Uvedu dalí pøíklad. Protoe jsme silnì omezili ivoèinou výrobu, tak jsme sníili domácí spotøebu a roènì vyváíme pøebytek obilovin ve výi cca 3 miliony tun. S tím jsme ale ochudili nae pùdy o 157 tisíc tun èistých ivin (dusíku, fosforu, draslíku, hoøèíku), které by se mìly pøes ivoèinou výrobu vrátit do pùdy zpìt. Aby se zachovala její úrodnost, tak musíme nakoupit a dovézt zhruba 420 tisíc tun prùmyslových hnojiv. Pøi nákladu 25 tun na jeden kamion je potøeba 120 tisíc jízd kamionù na vývoz obilí a 17 tisíc jízd kamionù na dovoz hnojiv.
Kdyby se na této pùdì pìstovaly plodiny pro výrobu elektrické energie pøes bioplynové stanice, tak vyrobíme 10 TWh (60 procent kapacity JE Temelín). Pøitom se vechny iviny vracejí zpìt do pùdy (my si vezmeme jen energii slunce, kterou tam zabudovaly zelené rostliny) a odpadá vekerá dálková doprava obilí a prùmyslových hnojiv. Elektøina bìhá po drátech sama, co je potom ekologické? Pøi dneních cenách dostaneme za vývoz obilí 18 miliard korun, kdy odeèteme náklady na dopravu a nakoupení hnojiv, tak nám zùstane cca 15 miliard korun. Pøi výrobì 10 TWh elektrické energie a cenì 3 Kè/1kWh to je 30 miliard korun.
To u je rozdíl.
Vimnìte si, e kadý vyspìlý a bohatý stát má i vyspìlé zemìdìlství, které pøi souèasném vìdeckotechnickém rozvoji dokáe skloubit výrobu s ochranou ivotního prostøedí. Prosazovat extenzivní omezování výroby a myslet si, e to je v zájmu ivotního prostøedí, je slepá cesta a nemá perspektivu. Myslet si, e k prosperitì a ke zdravému ivotu se dostaneme pøes extenzitu, je hloupost, pøes nevýrobu jetì nikdo nezbohatl. Ná problém je, e za celých 33 let od listopadu 1989 jetì ádná vláda nezpracovala dlouhodobý výhled pro rozvoj naeho zemìdìlství jako celku.